Přes sto mrtvých při srážce vlaků, vina jednotlivců či komunistů?
Kolem jedné hodiny hodiny ráno na Štědrý den 24. prosince 1953 zastavil před vjezdovým návěstidlem u železniční stanice Šakvice osobní vlak 718 jedoucí z Brna do Břeclavi. Měl velké zpoždění a tady měl počkat, až Šakvicemi projede rychlík z Bratislavy do Prahy. Jenomže za osobním vlakem jel po stejné koleji rychlík R4 z Prahy do Bratislavy, který do něj zezadu narazil. Následky byly děsivé, 103 mrtvých, podle jiných pramenů dokonce 106 mrtvých a mnoho desítek zraněných, Na počet obětí tuto tragédii překonalo o sedm let později železniční neštěstí u Stéblové na Pardubicku, při kterém zahynulo 118 lidí.
Média a prezident Zápotocký drželi bobříka mlčení
Typické bylo mlčení tehdejších komunistických mocipánů. Potvrzuje to ve svých pamětech vydaných knižně pod názvem V zajetí stalinismu brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek. Dne 24. prosince 1953 si poznamenal. Dnes se v Brně rozlétla zpráva o velkém železničním neštěstí kdesi u Břeclavi, Prý zahynulo na sto lidí, v novinách ani zmínka. O tři dny později 27. prosince píše: Poněvadž nyní o svátcích nevycházejí noviny, máme zprávy o železničním katastrofě u Šakvic jenom ze zahraničního rozhlasu a z ústního podání. Mluví se o tom po celém městě. Údaje o mrtvých se pohybují od sto padesáti až do dvou set. Brněnské nemocnice jsou plny raněných, ale odváželi prý je i do nemocnice v Bratislavě, Břeclavi, Hodoníně a Valticích.
V našem rozhlase jsem dosud neslyšel ani zmínku o tom, co podnikla vláda, Zápotocký se neozval... Další den pak Jeřábek konstatoval: Prezident Zápotocký je příliš zaměstnán, nežli aby mohl projevit účast pozůstalým po obětech největší železniční katastrofy, jaká se kdy u nás udála. Konečně 3. ledna 1954 čteme: Teprve opožděně se dozvídáme o dalším vánočním neštěstí, které se stalo na nechráněném a neosvětleném nástupišti v Hulíně. Vlak prý tam najel do obecenstva a zahynulo 12 lidí. Tyto záznamy jsou na stranách 243 – 245.
V článku na webu eurozpravy.cz je uvedeno, že v Rudém právu vyšla 27. prosince drobná zprávička s titulem „Úřední zpráva ministerstva dopravy“. Stálo v ní: „Dne 24. prosince 1953 se událo železniční neštěstí na trati Brno-Břeclav. K neštěstí došlo v noční době, o 1 hodině v noci, kdy rychlík jedoucí z Prahy přes Brno a Břeclav do Bratislavy najel u stanice Šakvice na osobní vlak. Je větší počet mrtvých a raněných. (…)“. Čili alibisticky nebyl ani uveden přesný počet obětí a je možné, že tuto noticku nenápadně zastrčenou na velké plachtě komunistického deníku spisovatel Jeřábek jednoduše přehlédl. To se mohlo stát. Nebylo v zájmu „budovatelského nadšení“ komunistů nějak rozsáhle zveřejňovat negativní události.
Srovnejme to se současností. Z takovéto obrovské tragédie by byly v novinách otvíráky na prvních stranách s palcovými titulky, a média by z toho žila dlouhou dobu. Rozhovory s přímými účastníky, názory odborníků atd. Něco takového však v té pochmurné době nebylo možné.
Co se vlastně tenkrát v Šakvicích stalo? „Mám obavu, že se o tom pořád ještě neví dost,“ uvedl v článku na iDNES.cz historik Ladislav Valihrach, který se v posledních letech dopátral patrně všech po léta tajených materiálů. V roce 1953, tedy v době tvrdého komunistického režimu, se o tak strašné nehodě vůbec nesmělo psát, neexistují patrně žádné fotografie ani film a vyšetřovací spisy o celé záležitosti byly všechny v režimu tajné.
Železniční stanice Šakvice leží na dvojkolejné nyní elektrifikované hlavní trati Brno - Břeclav, která je součástí důležitého spojení mezi Prahou a Bratislavou. Začátkem osmdesátých let jsem jako student břeclavské dopravní průmyslovky jezdil denně vlakem mezi Brnem, kde jsem bydlel, a Břeclaví. Tuto trať znám proto velice dobře. Navíc jsem v několika tamních stanicích, například v Rajhradě nebo Modřicích, absolvoval praxe na pozici výpravčího. Tato trať byla tehdy vybavena tzv. poloautomatickým hradlovým blokem, stanice pak elektromechanickým zabezpečovacím zařízením s řídícími přístroji a závislými výhybkářskými přístroji na stavědlech. V Rajhradě jsem si všiml, že zdejší řídící přístroj, kterým výpravčí staví vlakové cesty, byl vyroben v roce 1934. Takže zmíněné zabezpečení zde bylo od třicátých let minulého století a přetrvalo až do poloviny osmdesátých let, kdy bylo nahrazeno modernějším.
Opilci spali, rychlík zezadu zmasakroval osobní vlak
Fungovalo zde tedy i v době šakvického neštěstí. Dal jsem něj odkaz na Wikipedii. Zjednodušeně laicky řečeno neumožňuje ve stanicích přestavovaní výhybek v již postavené vlakové cestě. Dál zabraňuje přestavění návěstidla do polohy volno, pokud se před ním v prostorovém oddílu nachází vlak a je tedy obsazen.
Takže můj výklad železničního masakru je následující. U mechanického vjezdového návěstidla před stanicí Šakvice zastavil zpožděný osobní vlak z Brna do Břeclavi. Šakvický výpravčí jej nechal stát proto, že od Břeclavi se blížil rychlík z Bratislavy do Prahy, který logicky dostal před osobákem přednost. Důvod byl zřejmě také v tom, že kolej, po které rychlík projížděl, byla blíž ke staniční budově, a tak osobní vlak zůstal stát před stanicí, aby nebyli ohroženi vystupující a nastupující cestující.
Za osobákem se však řítil rychlík z Prahy do Bratislavy, který jej pravděpodobně měl v Šakvicích předjet. Kvůli situaci u Šakvic dal výpravčí v předcházející stanici Vranovice rychlíku R4 ruční návěst „Nekraťte pravidelnou jízdní dobu“, což je příkaz strojvedoucímu, aby dodržel pravidelnou jízdní dobu, tedy aby moc nespěchal. Jenomže strojvedoucí rychlíku Ambroz Růžička a topič Štefan Adamec vypili dva a půl litrů červeného vína, opili se a usnuli. Rychlík se nekontrolovatelně řítil dál a nezastavil ani před mechanickým návěstidlem v poloze stůj na hradle, které bylo mezi oběma stanicemi. Rozdělovalo tak tento úsek na dva prostorové traťové oddíly, a umožňovalo, aby mezi Vranovicemi a Šakvicemi mohly být v jednom směru místo jednoho dva vlaky. Hradlař se velmi pravděpodobně snažil zabránit katastrofě tím, že okamžitě telefonoval výpravčímu do Šakvic a řekl mu, co se stalo. Šakvický výpravčí sice rychle zareagoval a umožnil osobnímu vlaku vjezd do stanice, jenomže už bylo pozdě. Rychlík zezadu v téměř devadesátikilometrové rychlosti vrazil do osobního vlaku a jeho vagóny těžká parní rychlíková lokomotiva rozdrtila napadrť.
Oba viníci nehodu přežili a byli odsouzeni, spolu s nimi pak vlakvedoucí Josef Hubač, který mohl vlak zastavit. Strojvedoucí Růžička dostal pět let vězení, topič Adamec čtyři léta a Hubač vyfasoval tři roky za mřížemi. Na padesátá léta to bylo překvapivě málo. Spekulovalo se o tom, že to bylo kvůli tomu, že Růžička byl členem komunistické strany a otcem cyklistického reprezentanta a účastníka Závodů míru Vlastimila Růžičky.
Je jasné, že tuto hroznou tragédii zavinili dva opilci a alkohol usmrcuje nejen na železnici a v každé době. Mimochodem o opilství strojvedoucího a topiče se média tenkrát jaksi nezmínila, akorát některá uvedla, že neštěstí zavinila lokomotivní četa, protože prý byla unavena, jelikož místo předepsaného odpočinku trávila čas v Praze sháněním vánočních dárků. I to je možné, ovšem hlavní příčinou srážky byla bujará konzumace vína.
Železnice za komunistů byly v rozkladu
Nicméně, stav železnic byl katastrofální. Tak, jako jiné oblasti i železniční doprava trpěla následkem komunistických čistek po únoru 1948, kdy své posty u tehdejších Československých státních drah (ČSD) musely opustit tisíce osvědčených a vzdělaných odborníků, kteří byli nahrazováni nezkušenými nevzdělanými lidmi, za to se správnou rudou legitimací v kapse. Čestmír Jeřábek k tomu ve své knize na str. 240 v zápise z 6. prosince 1953 uvádí. Kapitolou pro sebe jsou naše železnice. Jejich inventář se neobnovuje, proto je železniční doprava v úplném rozkladu a jedno neštěstí stíhá druhé. Rychlíky mezi Prahou, Brnem a Bratislavou mívají dvouhodinové i větší zpoždění…
Železniční neštěstí s mrtvými v byly v padesátých letech velmi časté. Pravdou je, že celková atmosféra na dráze v důsledku brutálních personálních čistek byla hodně špatná, a to se projevilo i na chování zaměstnanců. Nekázeň a porušovaní předpisů se staly častými jevy. Důsledky byly zřejmé. Takže komunistická moc má svůj díl viny na tom, co negativního se nejen na železnici dělo. I ze vzpomínek pamětníků je patrné, v padesátých letech panoval na dráze šílený šlendrián. Předtím, za první republiky i za Rakouska neexistovalo, aby se strojvedoucí, topiči a vůbec vlakový personál s odpuštěním ožrali jako dobytek.
Kdyby taková anarchie panovala na železnici v současnosti, média by spustila masivní kampaň za okamžitou demisi ministra dopravy. Tehdejší šéf resortu Antonín Pospíšil však vydržel na svém postu až do roku 1958, kdy převzal vedení ministerstva energetiky.
Zdroje:
V zajetí stalinismu, Čestmír Jeřábek, nakladatelství Barrister&Principal, Brno 2008
https://mojebrno.jecool.net/inka--morava-sakvice-1953.html
Československá společnost v 50. letech: TOTALITA
https://cs.wikipedia.org/wiki/Poloautomatick%C3%BD_blok
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromechanick%C3%A9_zabezpe%C4%8Dovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD
Jan Ziegler
Bezcharakterní Zeman si vyznamenání nezaslouží, to už spíše „sudeťák“ Posselt
Návrh na ocenění bývalé hlavy státu v Poslanecké sněmovně neprošel. A to je dobře. Člověk, který akorát škodil vlastní zemi, lhal a rozeštvával lidi, má pouze nárok na hluboké opovržení.
Jan Ziegler
Rusín Mondič: Češi se bojí ruských čekistů více než německých gestapáků
„Nepřinášeli jsme svobodu, ale smrt,“ uvedl výstižně Rusín Michal Mondič k chování Sovětů v Československu období po květnu 1945. Ruští směršovci perzekuovali čs. občany a řádili stejně jako předtím nacisté.
Jan Ziegler
Příchod Američanů zabránil v Plzni masakru civilistů
Není pravdou, že americká armáda vstoupila do již osvobozené Plzně, naopak jí zachránila před hrozícím nacistickým terorem. Tamní německý velitel generál Georg von Majewski totiž odmítl kapitulovat před českými povstalci.
Jan Ziegler
Prahu neosvobodila Rudá armáda, ale povstalci s pomocí vlasovců
Je potřeba neustále naplno zdůrazňovat pro někoho krutou pravdu, že rudoarmějci si v našem hlavním městě téměř nezabojovali. Navíc kvůli netvoru Stalinovi a Sovětům zbytečně umírali čeští lidé.
Jan Ziegler
Jako první zavedl pětidenní pracovní týden Tomáš Baťa, nikoliv komunisté
Ano, geniální zlínský podnikatel se v roce 1930 rozhodl, že jeden den volna týdně je málo a ve své světově proslulé výrobě obuvi zavedl ve výrobních provozech volné soboty. Dokonce údajně jako první v celé v Evropě.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Experta Antoše srazilo auto. Je mimo ohrožení života, MS komentovat nebude
Hokejový expert České televize Milan Antoš už na domácím světovém šampionátu komentovat nebude. V...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Novotný je pro vedení ODS nepřijatelný, jeho konec stvrdí výkonná rada
Pro starostu pražských Řeporyjí za ODS Pavla Novotného to nebyl úplně dobrý den. Nejprve mu ráno...
Jeli sklízet melouny, autobus s nimi po srážce s kamionem vyletěl ze silnice
Nejméně osm mrtvých a na 40 zraněných si na Floridě vyžádala nehoda autobusu, který převážel...
Hrozí Gruzii běloruský scénář? Kampaň LGBT fašistů, tepe premiér protestující
Premium Gruzii v posledních týdnech svírají protesty proti zákonu o zahraničním vlivu. Jde však o mnohem...
Paříž chce na ostrově změnit ústavu, na protest vzplála auta i domy
Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie hořela auta i domy při nepokojích spojených s debatou ve...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 3324
- Celková karma 25,22
- Průměrná čtenost 1806x
Kontakt: jan.ziegler@seznam.cz