Za komunistů

jsem ve zdravotnictví pracovala jen pár let, ale srovnávat můžu.

Nebylo tak všechno špatně. Byl nedostatek materiálu, léků a přístrojového vybavení. Ale personál dělal pro pacienty co mohl, dokonce i to, co nemusel. Vzpomínám si, že se nepočítalo, kolik umírající pacient dostak morphinu. Dostal kolik potřeboval, třeba po čtyřech hodinách. Dneska? Dneska se hodně šetří a lékař se kroutí jak had, když ho má ordinovat   víc jak třikrát denně. Stejně tak dostanete levnější léčbu místo léků, za které by vám vedení dalo čočku, protože nemocnice nesmí prodělávat. Lze dosáhnout na ty nejlepší možné metody, léky, vybavení, ale musí se šetřit.

To máte jako v sámošce. Seženete všechno, ale nemůžete si všechno dovolit.