Nastesti tisicilety problem neasimilovanych Nemcu v Ceskem uzemi byl vyresen zasluhou hlavne prezidenta Benese, takze nyni mame narodnostne sourodu stat

Jo, a na hradě je Zeman.

Jsem překvapen, že za to tentorkát nemohli Rusové...anebo...neunáhlil jste se a nechcete ten článek ještě přepracovat?

Poskytnutím autonomie Slovensku by se Československo okamžitě rozpadlo, protože by byla snaha o vzniku minimálně tří dalších autonomií.

Proc, vznikla by federace Cechu,Moravanu, Slezanu a Slovaku.

Nemecko ma 16 autonomnich statu a zatim se nerozpada.

Vidím ještě další chybu v tom, že jsme v říjnu 1938 nebránili své území. Nebyli jsme účastníky Mnichovské konference, nebyli jsme tedy vázáni jejím rozhodnutím. Zde se rozhodlo pouze o tom, že spojenec Francie nám nepomůže (s Británií jsme žádnou spojeneckou smlouvu neměli).

Je pravda, že Německo mělo početnější populaci a poměr sil byl 80mil/15mil. To však nemusí být rozhodující. O rok později v zimní válce stál SSSR (250 miliónů lidí) proti Finsku (3,5 miliónu lidí) a přesto ho na kolena nesrazil.

Jenže ono je ́řeba a vzít v úvahu šířku fronty, počasí a další věci. Finové se ubránili ale mít to jaky my tak (50 procent hranice s nepřítelem čli defakto obklíčení čech) bylo za 14 dní vymalováno a finsko by dopadlo jako později pobaltské státy...

Dobře napsáno.

Špatně napsáno. Náckovský článek. Masaryk se Štefánikem se navzájem moc nemuseli, ale pragmaticky vedli jednání ke vzniku státu Čechů, Moravanů a Slováků. Žádný Slovenský stát by po roce 1918 nevznikl což dosvědčuje napadení nově vzniklého státu Československého Maďary a Poláky. Kdo trhal na kusy Československý stát po Mnichovu - Němci Sudety, Poláci Těšínsko, Maďaři vychodní a jižní část Slovenska a téměř polovinu podkarpatské Rusi. V roce 1939 polský prezident Pilsudski prostřednictvím polského MZV vyjednával otázku s A. Hitlerem, zda-li by něco vůdce namítal, kdyby Polsko mělo společnou hranici s Maďarskem a to ve světle událostí na jihu Slovenska roku 1939. Maďaři si stále nechávají otázku svých hranic otevřenou což dokazují slova Orbanu na sjezdu jeho strany v roce 2017 a kroky národnostní menšiny na Ukrajině. Poláci a Maďaři by nikdy nedospustili vznik samostatného Slovenského státu!!!!!!! Argumentovat tím, že si Češi mohou za 15. březen 39 sami může vypadnou opravdu jen z Čecha s pivní sklenicí místo mozku.

Názor, že po roce 1918 mělo Slovensko získat autonomii, považuji za nerealistický. Nezapomínejme, že v té době žilo v Československu více Němců než Slováků. Nebylo tak možné poskytnout autonomii Slovákům a odmítnout ji Němcům, kteří o ni rovněž usilovali. A Maďaři by pak také jistě žádali autonomii.

Uspořádání po skončení 1.světové války vycházelo z předpokladu, že mnohonárodnostní Rakousko-Uhersko se rozpadne na jednotlivé národní státy, Proto se také argumentovalo, že nové Československo je vlastí československého národa a národnostních menšin. Nahradit mnohonárodnostní Rakousko-Uhersko mnohonárodnostním Československem by prostě nedávalo smysl.

Navic, Slovaci pod Madarskem nemeli vlastni skoly, nemeli slovensky vystudovanou inteligenci a uredniky, skolstvi, zkusenosti se statnim rizenim a potreboval pomoc (za kterou se pozdeji odvdecili diky slovenskym fasistum).

Je to zajímavá paralela ke Krymu.

Autore, je svym zpusobem odvaha deni ta masarykovy repuliky timto zpudoberm podrobit veralni vivsekci. Rakusave i Nemci co meli statni prislusnost CSR meli v podstate stejna prava. Tio co tady zili a maeli prislusnost k Rakousku byli na tom hure..

Pokud si uvědomíme,že na uzemí Čech,Moravy a Slezska žilo necelých 10 milionu lidí a z toho němeká menšina představovala 3 miliony,bylo už na začátku zaděláno na velký problém.Tím spíš,že požadavky 30 procentní německé menšiny byly z české strany přehlíženy a ignorovány.To nemohlo dopadnout dobře...

Přesně. Nazývat Československo státem Čechů a Slováků v situaci, kdy zde bylo více Němců než Slováků bylo nezodpovědné. Ale na druhou stranu, kdo ví, jestli by se německá menšina nezachovala stejně neloajálně, i kdyby mělo Československo jiný název a stejné státní zřízení, jako třeba Švýcarsko.

Nesvádějte to na Slováky, hlavním problémem byla 1/3 Němců uzavřených v Čechách a jejich domovina - silné Německo za hranicemi. Tohle je demokraticky neukočírovatelné, vemte si jak se tu pereme už dnes, a to si ty protichůdné skupiny jen uměle vytváříme. Ta situace byla téměř totožná s dnešní Ukrajinou v oblastech, kde žije/žil vysoký podíl etnických Rusů.

Slováci podle pamětníků třeba rodiny Čapků a historiků k jednotě státu nepřispívali. Tleskali v parlamentu sudetským němcům rozbíjející stát. Světová krize byla v Německu na ústupu a u nás vrcholila. V Pohraničí byla obrovská bída a vláda pro zlepšení situace nedělala nic. Tisk sociálních demokratů napsal v roce 1935, že československé menšinové politice chybí smysl pro šířku sudetoněmeckého problému. Buďto vidí v Němcích jen loajální občany státu, nebo zakuklené velezrádce, " ale není schopena posilovat státotvorné elementy. " Za další velký omyl se označovalo to, že se česká strana dává snadno oklamat některými projevy loájálnosti. Pražské vládě se také vytýkalo, že její byrokracie nemá dostatečné porozumění pro sociální otázky doslova hladovějící nezaměstnaných a příležitnostných dělníků mezi německými spoluobčany a že téměž bez boje vyklidila rozhlas, tisk, knižní obchod a podobné oblasti. Tohle řÍkali moji rodiče, že ze strany našeho státu se nedělalo vůbec nic proti propagandě Hitera. Nebyl žádný tisk ani rozhlas, který by Němců v pohraničí říkal jaká je skutečnost a co je propaganda.