Ale očitý svědek, který tam skutečně byl, tak výživnou situaci v SSSR popisoval trochu odlišně: „Ty malý nevinný děti – červený, vypasený, dobře živený... Lidi – dobře živený... Mladý holky – pche, krásný, vyvinutý... A to všecko jen proto, aby se zdálo, že tam není hlad,“ říká Werich.

A Werich v tom nelítal sám, další: Hora, Werth atd.

A oni je pustli vsude? Nebo jen do "ukazkovych" vesnic ... neco podobneho prece delali jejich "bratri ve zbrani" - naciste s navstevami Cerveneho krize v Terezine, ze?

Tak konkrétně Ota Hora sdělil, že se mohl pohybovat, kde chtěl. Na jeho přímý dotaz mu pak prý jistý Žid ve vlaku řekl, že ano na Donbasu a Kubáni byl hlad, jehož obětí bylo 30 000 lidí. Doporučoval bych zůstat u tohoto čísla. Protože takové množství bylo možné zachránit.

Ze všeho, co jsem četl, lze říci, že mimojiné v důsledku industrializace, státního vlastnictví půdy spolu s přežívající občinou, došlo v celém SSSR k ostrému deficitu potravin, což lokálně mohlo vést k hladomoru. Tento jev byl však mediálně nafukován, a to všemi, kdo se k tomu přichomýtl. Je zajímavé, že údaj o 30 milionech obětí, a to včetně jejich sociální struktury včetně oné narážky na klásky, má pocházet ze sovětských statistik. A že tentýž údaj uvádí jak Goebbels (obrazně řečeno), tak i Churchill, kterému se měl svěřit Stalin. Hitlerovi ho podvrhl.

Ještě v roce 1977 jsme měli v Kazani omezený pohyb. Jediné, kam nás odvezli na výlet, bylo Leninovo rodiště. Cestou jsme nic pěkného neviděli.

Vy jste, Řezníku, zajímaví exponát totálního úbytku inteligence v souvislosti přístupu toku informací do nesprávného centra.

ý

Přečtěte si, pane Řezníku, slavnou knihu André Gida Návrat ze SSSR. Rusové byli odjakživa přeborníci ve stavbě Potěmkinových vesnic a co se týká propagandy, tak v tomto punktu drží světové prvenství.

Napadlo vás někdy, proč V+W i Jaroslav Ježek emigrovali na začátku války do Spojených států a ne do toho skvělého Sovětského svazu?

Zpaměti to nevím, ale v komunistické Tvorbě to vysvětloval Werich po svém návratu.