Takový Jan Antonín Baťa by mohl vyprávět, jak mu komunisté v čele s E. Benešem ukradli celou fabriku.

Podle soudobé zprávy to ale vypadalo poněkud jinak:

Ministerský rada ministerstva zahraničí Dr. Červenka, jenž byl zástupcem velvyslance ve Washingstonu, zdůraznil , že obžalovaný nevstoupil nikdy do styku s československými zastupitelskými úřády v USA a že byl prostřednictvím Ing. Kabeláče ve styku s německým velvyslanectvím v Americe. Pro svůj associální postup v podniku musel opustit Spoené státy a odjel do Brazílie.Z výpovědi Dr. Červenky dále vyplývá, že se obžalovaný stranil styků s československými odbojovými pracovníky a odboj ani finančně nepodporoval. Teprve ředitel František Muška, který se pak ujal vedení podniků firmy, podporoval Českolovenskou národní radu v Americe. Redaktor Eduard Valenta prohlásil, že obžalovaný byl fašistou již před válkou, což vyplývalo z jeho obdivu k fašistickým režimům. Svědek se pak setkal s obžalovaným v Americe a potvrzuje, že Baťa odmítl navštívit presidenta Dr. Beneše, který dlel v té době v New Yorku a stejně tak sejít se s čsl. velvyslancem Dr. Hurbanem. Dr. Mikyska předložil pak soudu fotografické kopie americké černé listiny, v níž je zapsán J.A. Baťa a některé jeho podniky. Ministerský rada ministerstva zahraničního obchodu Jan Fierlinger, který vedl v Americe tiskovou službu čsl. odboje, potvrdil, že, když žádal Baťu, aby se zúčastnil odbojové práce, byl odmítnut slovy: „Já dělám dobré boty, vy dělejte politiku.“ Poukázal prý také na to, že přispěl na čsl. odboj penězi ve Francii. Býv. zaměstnanec Baťův Novotný výpovídal o činnosti obžalovaného v Belcamp, zejména o jeho asociálním postoji k zaměstnancům. Potvrdil, že obžalovaný vystoupil ostře proti sbírce na odboj. Byl odsouzen na 15 let, že se odmitl v zahraničí přípojit k odboji a že v tom bránil ostatním zaměstnancům a choval se tak, že se dostal na americkou černou listinu.