Svobodu vyjádření názoru zaručuje první dodatek US ústavy. Jeho porušování, zvláště na univerzitách, je nejen protiústavní, ale často i důsledek vzájemného vyřizování účtů, touhy po kariérním postupu nebo jen prosté závisti.

Se státem řízeným násilím v Rusku to nelze srovnávat.

Jistě se po odeznění nepokojů dočkáme vlny žalob, které povedou k vystřízlivění mnoha "aktivistů" a "bojovníků za práva" kdečeho a kdekoho.

Karma !

USA nemají zaručenu svobodu slova. To je jen federální ústava, která neplatí v soukromých vztazích. Federální vláda vás tedy za názor (pozor, i tam jsou výjimky) zavřít nemůže. Ale federální stát už může. Nevztahuje se to ani na pracoviště. Asi by šel využít systém federálních dotací s argumentem na nepřímou podporu cenzury federální vládou. V obchodních vztazích má federální vláda právo regulace a nemusela by ustát spor, kdy sice necenzuruje, ale podporuje v tom firmy chybějící regulací. Nejvyšší soud USA je zatím o jeden hlas levicově liberální a aktivistický, tak je tento druh cenzury hájený. To je základní veličina. Mnoho zákonů bylo přijato za zcela jiným účelem, než jak je dnes tento soud vykládá. A s jiným složením soudu se to může zase pohnout opačným směrem.

Před cca dvěma roky jsem u piva napsal básničku právě na Permovku 36.

Otřesný je vývoj z obou stran světa, ovšem nejotřesnější je to, že naši nejbližší sousedé to uznávají a tleskají tomu. To byla vždycky předzvěst velkého problému, řekl bych.

Aniž bych ty vyhazovy v Rusku jakkoli zlehčoval či omlouval, tak u Ruska si na to člověk už tak trochu zvykl.

Nikdo normální nebere Rusko za premianta demokraciel svobody slova a lidských práv.

V případě USA nás to šokuje o to více, že tam odsud bychom něco podobného nečekali.

Mnoho států dává hodně peněz do reklamy. Norové mají úžasnou péči o děti, Švédsko nejlepší sociální systém, Turci jsou nejlepší hostitelé, Rusové mají tu nejlepší vojenskou techniku, Němci milují imigranty, Číňani jsou ze svojí vlády nadšení, Američani mají svobodu slova a výborné mezirasové vztahy, atd.

Bylo..je ..a bude. Všude. Běžný člověk si sice může plácat téměř, co chce. Ale jakmile jde to nějakou veřejně viditelnou nebo exponovanou funkci, na kterou si kde kdo brousí zuby, musí se přizpůsobit a nemůže ventilovat svoje názory jen tak. Letěl by.

(až na výjimky, jakou je třeba mimořádně silný president, který je volen přímo lidmi a je prakticky neodvolatelný, když má dostatečně hroší kůži a dokáže tahat za různé páky).

Prostě člověk s dobrým postavením musí držet hubu a krok. Na tom se nic nezměnilo.

Bohužel dnes čímdál více záleží i pouze na tom, co o vás řeknou druzí (MeeToo atd) a vaši chlebodárci od vás raději dají ruce pryč ..a končíte. Třeba "po dohodě" a s nějakým "držhubným" (takže ne všechno je viditelné)..ale končíte.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/karlova-univerzita-petr-kukal-mluvci-filozoficka-fakulta-sexismus.A200325_074911_domaci_knn

Zcela obecně, je to o vztazích mezi dvěma velmocemi a tak si dovolím vložit úryvky jednoho článku z BL,které jsem si kdysi uložil, třeba to oživí diskusi a pokud to sem nepasuje, pan autor blogu mi jistě promine.

Rusko se za Putina vyvinulo v silně konzervativní, tvrdě kapitalistický stát, který dává obyvatelstvu daleko větší - komerční - volnost než někdejší brežněvovský režim, ale je to stát, kde se člověk spravedlnosti u úřadů a u soudů nedovolá, neboť jsou založeny na mafiánských strukturách. Američtí politikové jsou většinou v kapse velkých soukromých podniků, avšak přece jen je tam šance. u soudů a u úřadů na získání větší spravedlnosti. Amerika je férovější a spravedlivější než dnešní Rusko.

V každém případě podporují obě mocnosti své dlouhodobé sobecké strategické zájmy a jejich řeči o morálce (americká propaganda o lidských právech, Putinovo tvrzení, že hájí bezpečí ruského obyvatelstva na Krymu) jsou pokrytecké kecy.

Je opravdu pošetilé a nebezpečné podporovat nekriticky jednu či druhou supervelmoc nemluvě o třetí (Čína). Nynější situace je poučením, že by měla země jako Česká republika dokázat udržet si odstup od obou supervelmocí, prosazujících tvrdě své sobecké zájmy, kde se jim to hodí, a vytvářet aliance na prosazování vlastních zájmů se stejně velkými či menšími zeměmi, především prostřednictvím kulturní diplomacie. Toto je podle mě jediná možná cesta - když bude hrozit Zaorálek Americe či Rusku našimi třiceti tanky, jedině se zesměšní.

V daném případě ale nejde o názor, ale o pravdu. A za pravdu se vyhazuje.