nastudoval jste si to pořádně, přečetla jsem si ten Váš článek se zájmem. o se zájmem, ale s tou poslední větou nesouhlasím. Jste vůbec Čech? Anebo šovinista - globalista - nebo jak se takovým lidem, jako jste Vy, dnes říká. Ta poprava 27 českých pánů (a je jednou, jestli byli všichni národnosti české), před 400 lety byla naprosto pro civilisované a kulturní evropské země nebývalá, možná ještě tak v Turecku nebo Balkáně). Podle mne dle mne to byly justiční vraždy. Vaše hodnocení z lidského hlediska naprosto nechápu... (Modernost výkladu českých dějin a pravdivost mohou být i v protikladu.)

Paní Pantlíková, je vidět, že vůbec nerozumíte historii, takové popravy byly v 17. století běžné. No, a ve Francii byly v srpnu 1572 rovnou bez soudu povražděny tisíce hugenotů v rámci tzv. bartolomějské noci. Tu dobu nelze posuzovat současnými měřítky. Mučení a lámání v kole bylo v té době normální.

Stavovské povstání bylo hlavně záležitostí českého království. Morava se k němu přidala v podstatě z donucení až v roce 1619 po vpádu českých žoldnéřů na jeho území.

O bitvě na Bílé hoře není řeč, spíš o nepřiměřenosti potrestání domnělých viníků. Je jasné, že se odsouzením a popravením viníků povstání jednalo o potvrzení totálního vítězství tehdejší vládnoucí moci nad tehdejší opozicí, ale především o konfiskaci majetku těchto popravených. Je to temná část našich českých dějin.

Minimalne jeden z popravenych bol Slovak - lekar Jessenius, ale on sa tiez narodil v Polsku.

Byli to vesměs šlechtici a vzdělaní lidé působících v Čěchách a na Moravě.

Je také třeba pochopit jednu věc. Tzv. politický národ tvořilo v českém království té době asi 20 tisíc lidí Čechů a Němců, tedy ti, kteří mohli ovlivňovat věci veřejné, z dvou milionů obyvatel, zbytek byli poddaní, kteří nemohli do ničeho mluvit.

Zajímavé, najednou se Vám hodí rozlišovat občany podle národnosti.

Ono nešlo ani tak o to co dělali, ale jaký měli majetek a z toho vyplynula ohromná příležitost pro vládnoucí kastu, dostat se k jejich majetku i k majetku jiných bohatých šlechticů a měšťanů s pouhým obviněním, že podporovali opozici.

V podstatě spíše jde o to, že potrestali, koho chytili, tj. kdo zůstal v Praze nebo v království. Většina potrestaných měla úlohu v povstání zcela marginální, a ani neoplývala žádným velkým majetkem. Skuteční vůdcové povstání byli tehdy již v exilu nebo zemřeli (až na výjimky). Jiná věc je samozřejmě následná konfiskační vlna, kdy k takovým obřím majetkovým převodům v naší historii došlo až v roce 1948 (ač je třeba říci, že ani rebelové předtím nešetřili majetek uprchlých stoupenců Ferdinanda a taktéž konfiskovali kde co, ale konfiskace po roce 1620 do té doby neměly obdoby)

Pane kolego, velmi rád odkazujete na prof. Pekaře, ve faktografii je samozřejmě překonán novějšími pracemi, ale je zajímavé číst jeho úvahy o historických událostech, ale připomenu Vám, že jeho hodnocení celé věci je poněkud odlišné a rozhodně ne tak prosté, že by si někdo něco zasloužil ".....chudší společnost našich zemí, jíž měřiti se bylo s mocným soupeřem, bojovala a podlehla konec konců za zásadu mravního sebeurčení, tedy za princip svobody. Jakkoli rozdílné vlivy a motivy nabyly účasti v české vojně, a jakkoli chabě a nešťastně byla vedena, je ona a zůstane v jádře svém plodem obavy před násilím mravním, aktem obrany proti methodě násilné protireformace, vtělené ve Ferdinandu II. To pak musí konečně rozhodovat o mravním a tím ve vyšším smyslu i o kulturním hodnocení stran. To jest: na Bílé Hoře nezvítězila kultura vyšší. A jakkoli vysoko potom vznesly se kupole barokních kostelů a honosné fronty barokních paláců v pokatoličené Praze, vítězný postoj jejich nemohl nikdy zaplašiti památku slz a krve, jimiž v létech hrůzy naplnil brutální vítěz znásilněnou zemi". In. PEKAŘ, Josef. Postavy a problémy českých dějin (Bílá hora, Cestou k Bílé hoře). Praha : Vyšehrad, 1990. S. 134–162.

díky a téměř líbám, pane Kolačkovský. Včera jsem smazala příspěvek, kdy jsem autorovi naznačovala, že jeho hospodské zjednodušení a zároveň zaštítění historikem Pekařem je doopravdy k úsměvu... a do protikladu mu dávala právě Vás, jak s historiíí ve vší úctě a ve struktuře pracujete právě Vy:)

Rozhodující byla prohra na Bílé hoře. Následně se velmi obtížně vyjednávalo.

Kde je příčina tohoto neúspěchu ? Je pravdou, že představitelé opozice nedali, nebo nechtěli dobře zaplatil najatým žoldnéřům ?

V zásadě šlo v principu o stejny teror, jaký byl použit po atentátu na Říšského protektora Reinharda Heydricha. Šlo o to zastrašit Čechy pomocí brutality, genocidy a potvrdit nadřazenost Habsburků a využít pak místních kolaborantu k podpoře režimu, který trval bezmála 300 let

Srovnávat tehdejší dobu s Heydrichiádou je nesmysl. Zastrašit Čechy? Mezi popravenými byli Němci, rovněž tak mezi emigranty.

Nejsem historik, ale smrt nikomu nepřeji.

Korespondence Karla st. ze Žerotína svědčí o kvalitním a kultivovaném člověku.

A právě Karla st. ze Žerotína císař nepotrestal.

Kdyby zvítězili čeští páni a jejich Fridrich Falcký, stali bychom se součástí Německa a dopadli, jak Lužičtí Srbové.