...za komunistů?...ale jděte, to není pravda...to bylo někdy v minulém století, to už nemůžete pamatovat....prý ty televizní pořady co šly na jednom kanále, byly zábavnější, poučnější a lidštější, tvrdil můj děda antikomunista...

Já jsem zase šél pro změnu do prodejny auto-moto pro sadu nových stěračů pro svého stále dobře sloužícího "Favorita", padl mi tam ale do oka nejnovější právě vystavený "Superb",  tak jsem po chvíli odjel s ním,zanechav tam už nepotřebné stěrače pro svůj tak léta spolehlivě sloužící "brus" 

Oprava . . . . šel . . . .

Nedávno jste psal o potravinách a to jsem s váma nesouhlasil. Dnes ale máte naprostou pravdu. Nejen televize, ale elektronika obecně byl velký problém. Bylo období, kdy jste nesehnal například audiokazety do magnetofonu anebo byly jen z dovozu z Iráku. Nebo kinofilmy či obyčejné 6x9 filmy byly občas velice nedostatkové. To bylo nahrazováno ruskými fujtajbly nebo východoněmeckým orwem. Dámy možná vzpomenou na nedostatek hygienických vložek. Nedostatek toaletního papíru se řešil rudým právem, které stejně k jinému účelu použít nebylo lze. Jen se musel pořádně zmačkat. Byl dost tvrdý.

Ale ta radost potom

Jen tak jsem si vzpomněl . . . . Jak to p.Ziegler bylo s tou báchorkou jak jste zachránil ruského chlapce od hladu ? ! Bylo to ještě za komárů a nebo už v této požehnané době ? !

Uveřejňujte prosím ty Vaše "rozprávky" ve večerní době . . . dobře se po nich usíná,dík !  

Jsem potěšen tím, že jste přiznal, že za socialismu měli lidé více peněz a volného času než dnes, když mohli stát pokojně z naditou šrajtoflí před Elektrem.

P.Řezník

Chcete srovnávat nesrovnatelné. Tzv. ,,plán. hořpodáství" se současností. Možná i strašit návratem čehosi takového. Ale klídek. Však ona toho EU také dosáhne. Spěje k tomu mílovými kroky. Včetně diktatury, příliš se v zárodku od té bolševické nelišící

Moje tetička bydlící v horách někde nad vesnicí Velké Karlovice které byly  4 km daleko ještě v r. 1965 svítila petrolejkou. V roce 1966 k ní komáři zdarma natáhli el. vedení,takoví to byli darebáci. No a kolik by "vysolila" za přípojku nyní p, Ziegler? !

A propos, zapomněl jste na fronty na banány (dodnes z toho mám trauma) a toaleťák !

ale ono ruy pravo bylo po narezani mnohem levnejsi, nez ten toaletak.

Horor byly HLAVNĚ pořady v naší/vaší TýVý na všech jednom kanále vysílané. Později až na dvou Ovšem kanál, jako kanál. V mnohém i dnes stále stejná stoka na stejné úrovni. Od ,,zpravodajství" až po....

Tož jsem si také zavzpomínal. První barevnou televizi jsem si koupil bez fronty v krámě na Letné v roce 1984, měli jich tam spousty. Byl to mohutný ruský Elektron za devět tisíc a šíleně poruchový. Záruční doba činila jeden rok a pokud si dobře pamatuju, člověk měl nárok na vrácení peněz teprve při čtvrté poruše, což jsem díky nekvalitě sovětského přístroje bohatě stihl. Tak jsem se vypravil do krámu, že jim telku vrátím a chci peníze, což pochopitelně bylo pro prodejnu nevýhodné, snižovala se tím tržba. Prodavač mi navrhl pro něho výhodnější řešení, že prý přijdou barevné Tesly za 15 200 Kčs, tak pokud ji chci, vezme porouchaný přístroj zpět, odvezu si Teslu a doplatím jen rozdíl 6 200 korun. Souhlasil jsem a tak jsem získal na svoji dobu kvalitní televizor opět bez fronty, který mi pak sloužil přes pětadvacet let (ta poslední léta už jen jako záložní) a když jsem ho s těžkým srdcem vyhazoval, byl stále ještě funkční...

Zapomněl jsem na to nejdůležitější, horror nebyl televizi kupovat, ale sledovat ji a čekat, že porucha (u toho sovětského aparátu), přijde před koncem fotbalového derby či napínavého filmu, kterých v těch dobách běželo na čt jen poskrovnu. A ještě větší horror bylo na tu televizi vydělat!

Doubravice nad Svitavou (okres Blansko): Přijďte jindy! Kdy? Na sv. Dindy?

V knize „Mýty o socialistických časech“ se obecně konstatovalo, že existovalo tzv. úzkoprofilové zboží, kterého byl nedostatek, a muselo se pracně shánět. Nedostatkové nebylo dle této knihy jen subtropické ovoce (většinou dováženo od západních firem), ale i takové běžné věci (vyráběné v ČSR nebo Sovětském bloku!) jako toaletní papír, dámské vložky, cukr, dětské boty atd. [3] Tato tvrzení zde ověříme. Autoři této knihy dokládali nedostatky (pouze) na kronice (tj. na úředním dokumentu!) městečka (tehdy vsi, titul městečko nebo městys byl oficiálně za komunistů zrušen) Doubravice nad Svitavou; zde se mimo jiné píše pro rok 1979, že „dle sdělovacích prostředků, vezmeme-li v úvahu pouze čísla jednotlivých znaků všech sortimentů potravinářského zboží, dalo by se říci, že je vše v naprostém pořádku… Podíváme-li se na tuto otázku z hlediska požadavků spotřebitele, existuje celá řada výrobků ať už tuzemských, nebo zboží z dovozu, kde není spotřebitelská poptávka plně uspokojována.“ Dle kronikáře chyběly dlouhou dobu luštěniny jako čočka a fazole. V horkém květnu a červnu lahvové pivo, sodovky a minerálky. Mléko s obsahem tuku 3,5 % nebylo k dostání téměř po celý rok. Při bohaté úrodě okurek toho roku nebyl až do konce září k dostání ocet. Chybělo i maso, masné výrobky, mletá paprika atp. O tři roky později chyběly porcelánové talíře, hrnky, jízdní kola, šicí stroje, různé textilní zboží, přechodně sádlo, sýry atp. Takže: „… tak tedy jen sháníme toto tzv. úzkoprofilové či nedostatkové zboží, a to vše nakonec jen proto, abychom od omrzelých prodavaček slyšeli stále stejné: přijďte zítra či po neděli.“ [4]

Jene, tak mi vysvětlete, z čeho ten náš národ vypadal nasyceně a dokonce jsme nenosili stejnokroje. Ta děvčata cvičící na spartakiádě s kužely či kruhy byla pěkně macatá.